Třetí ze série článků o jednom výletě v dodávce přináší přehled zajímavých míst, která jsme během 6 dnů navštívili v Rakousku, hlavně v Tyrolsku, ale i vzdálenějším okolí. Naším původním záměrem bylo tady pobýt klidně i dva týdny, ale jak už jsme psali, počasí nám moc nepřálo, a tak byl náš pobyt kratší a zaměřený hlavně na lezení, ale zkusím přidat i nějaké další tipy na trávení volného času s dětmi v této oblasti, které jsem si vyhledala ještě před odjezdem na dovolenou. Jedno je jisté, děti jsou v Tyrolsku všude vítány a je to parádní výletní destinace pro rodiny. Možností je spousta.
Abych začala tam, kde jsem minule skončila. V poledne jsme odjížděli od moře ve Slovinsku a naším cílem byla oblast Zillertal v Tyrolsku. Při cestě jsme udělali několik zastávek na moc pěkných místech (včetně italského jezera Lago del Predil), strávili jsme několik dní přímo v údolí Zillertal u města Mayrhofen a při cestě domů jsme ještě navštívili jezero Attersee kousek od Salcburku. Nebudu rozepisovat jednotlivé dny, protože program byl méně nabytý než ve Slovinsku a věnovaný hlavně lezení a bouldrování.
Lago del Predil
Lago del Predil je italské jezero u rakouských a slovinských hranic, pokud se v této oblasti pohybujete, určitě stojí za návštěvu. Nachází se uprostřed lesů a hor, je krásně modré, pláž je kamínková a pozvolná, tudíž věřím, že může představovat ideální letní koupačku. Nám bohužel poprchávalo, a tak jsme si tu dali kafíčko a chvíli jen tak pobyli. Je tu také hospůdka, kde sedělo pár motorkářů, jinak zde bylo příjemně prázdno. Je možné zapůjčit si i šlapadla.
Nejroztomilejší parkoviště
Ještě ten den jsme spali na nejroztomilejším parkovišti. Kdyby to nebylo tak blízko silnice, tak je to skoro ideální místo na kempování. Zeleň, hory, krávy, mraky hodně nízko, dřevěný přístřešek s posezením, voda a záchod a úplně to stačí. Parkoviště se nachází u vesnice Forolach a jezera Presseggersee asi 10 km od většího města Hermagor.
Hohe Tauern, Felbertauern tunel
Dále jsme strávili nějaký čas v národním parku Hohe Tauern. Velký kus cesty jsme tu jeli po dálnici a to je nádherná trasa, hory všude a za každým tunelem nové výhledy. A že jich tu je!
Pokud dojedete do města Lienz, máte dva způsoby, jak se dostat na sever k Zillertalu. Je možné jet po Grossglockner Hochalpenstrasse (to jsme absolvovali již dříve a je to moc hezká (placená) vyhlídková trasa s pohledem na nejvyšší rakouskou horu, Grossglockner) a nebo zaplatit 11 euro za 5 km dlouhý vysokohorský tunel Felbertauern a zažijete pohledy na strmé svahy, skály, drsné hory a jen přírodu, nikde nic jiného není. Hned za tunelem se nachází stejnojmenná lezecká oblast. Toto místo patří k těm, co nás během dovolené uchvátily nejvíce. Jdete asi 20 minut od parkoviště a najednou jste v srdci krásných hor, obklopeni a cítíte se tak trošku na konci světa. V údolí teče řeka, nad ní ční hory a skály, po kterých tečou vodopády, pasou se tam krávy a koně a i na začátku září si můžete natrhat plné hrsti borůvek. A do toho všeho je tam spousta pěkných kamenů, na kterých se dá bouldrovat.
Honý si zalezl, já jsem se snažila vyšplhat nahoru k vodopádu, Terču bavila řeka a krávy a všichni jsme se kochali a cítili jsme se tam prostě moc šťastně. Hory mají obrovskou moc, člověk cítí velkou pokoru i svobodu, a když jste tam úplně sami, je to taková nádhera….teda jen do doby než vám ten krásný a půvabný kůň zabaví bouldermatku, batoh a vestu, ve které byl mobil i klíče od auta. Tady sranda skončila, já s Terčou nenápadně pelášila pryč, Honý vyčkával, a když kůň stál majestátně nad našimi věcmi a hleděl do údolí už docela dlouhou dobu, rozhodl se můj statečný rytíř házet po koníkovi klacíky, aby ho odehnal. V doprovodu s mým zpěvořevem (o jodlování nemůže být řeč), který upoutal oba koně i všechny krávy, se nám podařilo získat zpět, co nám patřilo 🙂
Z tohoto místa je možné vydat se na tůru k jezeru Amertalersee (2,5 hodiny). My zatím s Terčou vysokohorské tůry nepodnikáme, Terča by si to asi tolik neužila, sama by to neušla a v nosítku ne vždycky vydrží dlouho, tudíž je to zatím pro obě strany jednodušší a věříme, že v budoucnu se všichni našlapeme dost, že nám to neuteče.
Další krásné místo se nachází jen 5 minut cesty autem odsud, hned na dalším parkovišti u Elizabethsee. Je tu přístřešek s posezením, voda, wc a malá, ale hezká lezecká oblast. Bylo mokro, tak jsme se tu jen prošli a uvařili večeři. Elizabethsee je menší zelené jezírko obklopené lesem a 2-3 tisícovkami nad hlavou. Viděli jsme i kamzíka na stráni, to mi udělá vždycky velkou radost.
Mamky lezkyně, tohle místo (stejně jako to předchozí) je supr pro lezení i s malými dětmi, lezení i parkoviště jsou od sebe kousek, je to celkem rovinka, krásná zelené louka a všechny kameny jsou blízko a děti se tu krásně zabaví.
Jezero Weißsee
Návštěva jezera Weißseebyla hodně neplánovaná, ale když jsme zjistili, že jedeme skoro okolo, řekli jsme se, že se tam podíváme. Je to ledovcové jezero ve výšce 2300 mnm, nad kterých se ční rakouské třítisícovky a měl by být vidět i Grossglockner. Dostanete se sem z vesnice Uttendorf, kde se dáte na 18 km dlouhou Panoramastrasse (moc hezké výhledy) a dojedete k dolní stanici lanovky (kde mají malinký dětský koutek). Lanovka stála 24 euro/os (Ter zdarma). Bylo to dost, ale říkali jsme si, že za ten zážitek to určitě bude stát. Jak jsme stoupali výš a výš, bylo vidět, že Terezce ta změna nadmořské výšky nedělá moc dobře. A to bylo vlastně jediné, co bylo vidět. Venku totiž byla jen mlha a mraky. A když jsme vystoupili z lanovky, opět jen mlha a v mlze hotel Rudolfshutte. A jezero nikde. Nenechávali jsme na sobě znát zklamání, věřili jsme, že se to jako mávnutím kouzelného proutku brzy rozplyne. Zašli jsme si na supr drahé kafíčko a štrůdl do hotelu a vyčkávali. Když jsme vyšli ven, mlha a mraky. Zkusili jsme alespoň orientačně popojít tam, kde by mělo být jezero. A hle, světe div se, mlha se protrhla a nám se naskytl pohled na část tyrkysově modrého jezera. Než jsme se stihli vynadívat, bylo zase zahaleno v mlze. Uff, aspoň něco a nemuseli jsme odejít zklamaní. Naše doporučení – zkontrolovat si předpověď počasí, my ji moc neřešili, a tak jsme skoro nic neviděli, ale musí to být nádherné místo (soudě podle zakoupeného pohledu 🙂 ). Jinak ten hotel Rudolfshutte je hodně baby a kids friendly, pokud vám nevadí cena za noc, určitě to musí být parádní tu i přespat.
Mayrhofen
Mayrhofen je takové turistické město v údolí Zillertal, dýchá rakouskou atmosférou, je hezky upravené a najdete tu vše, co je třeba. Je to výchozí bod pro mnohé tůry, je tu lanovka, v okolí je spousta ferat (i pro děti – do budoucna určitě vyzkoušíme) a je tu nepřeberné množství ubytování. My se rozhodli zůstat dvě noci v penzionu, abychom si mohli dopřát luxus horké sprchy a vyprání prádla a nemuseli pak spát ve 12 stupních, hlavně kvůli Terezce. Přes booking jsme sehnali penzion Gastehaus Schneeberger kousíček od města. Ubytování pěkné, příjemná obsluha, snídaně chutné a to nám pro odpočinek stačilo. Skoro každý penzion má na zahrádce své hřiště, to určitě ocení všichni rodiče. To “naše” mělo kromě velké trampolíny i starou kabinku z lanovky a tam se Terče moc líbilo.
Na kraji Mayrhofenu (u hřbitova) je takové volnočasové centrum (Freizeitplatz), kde je možné zahrát si minigolf, jít na skateboard, beach volejbal a nebo véélké dětské hřiště. Kousek opodál, v lese, je Wasserspielplatz, což je takový dřevěný vodní svět a když je teplo, musí to tu být pro děti velká zábava. My měli klasicky 12-13 stupňů, a tak jsme moc nechtěli, aby se tu Terča moc máchala.
Údolí Zillergrund, lezení Sundergrund
Kousek od města Mayrhofen se nachází krásné údolí Zillergrund. Vjezd je zpoplatněn (8 euro), ale stojí to za to. Svěže zelené kopce, ostré skály, všudypřítomné krávy a úžasné pohledy. Pro lezce či turisty je možné využít parking u restaurace Gasthof Au. To je mimochodem moc příjemné místo s venkovní terasou, kde mají králíčky a velké hřiště se spoustou malých traktorů, bagrů a aut.
Z parkoviště se dá jít i s kočárkem do lezecké oblasti Sundergrund, která je takovým (dalším) malým rájem na zemi. Údolím protéká řeka Sunderbach, všude, ale opravdu všude jsou krávy (a když jsou opravdu hodně vysoko v horách, máte pocit, že to nemůže být kráva, ale medvěd), na zelené louce jsou poházené bouldrovací kameny (dá se to tak říct?) a nad vámi majestátné hory. K tomuto místu je to do kopce asi 40 minut, takový warm up před samotným lezením. Když jsme sem přišli, začalo svítit sluníčko, já byla nadšená, Honý jako zkušený lezec o trochu méně, ale zase mohl přihlížejícím kravám ukazovat svá svalnatá záda.
Nutno říct, že krávy o nás měly opět (podobně jako kůň) zájem. Zalíbil se jim kočárek a bouldermatka a svým bučením nás zahnaly na skálu. Scénář podobný, opět jsme jim nechali všechny věci a odháněli je klacíkem. Mezitím ale stihly oslintat celý kočárek, tašku s Terezčinými věcmi, nabrali kočár na rohy, překlopily do bahna a až poté, co uspokojily svou zvědavost, odešly. Tenhle zážitek malinko narušil hodně pozitivní dojem z tohoto místa. Ale i tak jsme si tam celý den užili, Terča se prospala na čerstvém vzduchu a všichni tři jsme se protáhli na kamenech. Opět baby friendly místo pro lezecké rodiče s dětmi i turisty.
Lezení v Ginzlingu
Jeden den a noc jsme strávili lezením kousek za obcí Ginzling. Je fajn, že je tu pro lezce vyhrazené parkoviště, kde se může zdarma kempovat a je tu i záchod. Možností pro bouldrování i pro lano je tu spousta, my jsme si zalezli pár lehčích bouldrů a užívali si tu svobodu a pohodu s tím spojenou. Terezce se tu také líbilo a snažila se vylézt na každý kamínek (zatím). Přes noc se ale dost zhoršilo počasí, byla zima a ráno ve vzduchu podzim doslova vysel. Pršelo a všechny kameny byly mokré, tak jsme zvedli kotvy a zvolili přesun směrem domů se zastávkou u Attersee.
Attersee
Attersee se nachází kousek od Salcburku a je největším jezerem Solné komory. Z jihu je obklopeno horami, severněji je už rovinka. V Solné komoře jsme byli minulý rok a moc se nám tu líbilo. U jezera Attersee je také menší lezecká oblast, ale na rozdíl od těch předchozích není moc baby friendly, je v takovém krpálu v lese a je tam hodně vlhko, takže bouldry moc neschnou. I my jsme bohužel narazili na mokré skály, takže se lezení nekonalo. Místo toho jsme strávili odpoledne u jezera, které má tak krásně modrou vodu, že i když bylo asi 17 stupňů, museli jsme se tam s Honým vykoupat…a bylo to fakt příjemné!
Další tipy na zajímavá místa (pro děti) v Tyrolsku
- Město Zell am Ziller – Zillertal arena (https://www.zillertalarena.com/cz/arena/sommer/start_sommer.html)
- Achensee – největší tyrolské jezero
- Reith im Alpbachtal, údolí Alpbachtal -Juppiho kouzelný les, dětská hřiště, parky (např. Lauserland)
- více info např. zde https://www.tyrolsko.cz/zazitky-v-tyrolsku/rodinna-dovolena-s-detmi
