Mojí milí, od prvních dní po vypuštění knížky do světa po jejím křtu na Svatojánském pochodu (tu), mně od vás přicházejí krásné zpětné vazby ke knížce a zprávy plné hladivých slov, silných sdílení i díků. A já jen děkuji a děkuji a jsem šťastná, že poselství knížky, moje i Honzíkovo, plyne dál, k dalším lidem a pomáhá, otevírá vlastní bolesti, uvolňuje emoce, léčí, ukazuje směr, přináší víru, hladí po duši, srdce otevírá, zvědomuje život sám. V každé zpětné vazbě cítím velký smysl a ještě jednou děkuji za vaši ochotu a odvahu mi napsat.
Pojďte se na ně se mnou podívat a když budete chtít knížku pro sebe nebo pro své blízké, ozvěte se mi přes Messenger nebo na mail blog@jenicekamarenka.cz
“Tak jako ty děkuješ na konci knihy, já mám silnou potřebu poděkovat tobě. Děkuji za tvoji upřímnost, otevřenost, sdílení tvého příběhu, za inspiraci. Knížku jsem přečetla jedním dechem – nebo teda vícero, ale četla jsem ji každou volnou i nevolnou chvilku, při kojení, uspávaní, u mytí nádobí prostě všude, nemohla jsem se odtrhnout. Včera byla bouřka, černý nebe a poté vylezlo sluníčko a víš co jsem šla hledat? Duhu! Běhala jsem od okna k oknu a pak ji uviděla, měla jsem obrovskou radost, duhu jsem neviděla x let. Ne že by snad nebyla, ale proto že jsem si takové krásy přírody nechávala plynout mezi prsty. Vykouzlila mi úsměv na tváři a říkala jsem si, zda ji taky vidíš a jste ve “spojení” s Honým. Jsi mi inspirací a máš můj veliký obdiv, tvůj “nový” přístup k životu je obohacující. Je to jen par dní, co jsem knihu přečetla, určitě se k ni budu vracet vícekrát, ale už teď se snažím o věcech přemýšlet jinak, více si všímat věcí a lidí kolem sebe, vypustit, co nemohu ovlivnit a napojit se konečně na přírodu, to mi v mém každodenním chaotickém světě opravdu chybí. S každým řádkem jsem měla potřebu doporučit knihu dalším a dalším lidem.” Lenka Kopecká
“Milá Maruško, každý den cítím vděčnost k tomu, že mě cesta dovedla k Tobě a Tvé knize. Stala se pro mě velkou inspirací a zamyšlením se nad smrtí a odchodem blízkých, ale také pozvánkou ještě hlouběji oslavovat život. Vnímám, že když se mluví o smrti, mluví se také o životě. A všechno je láska. Běžně mám rozečtených tak 5-8 knih najednou, ale ta Tvá mě upoutala na každodenní čtení. Opravdu pokaždé chodily aha momenty. Děkuju za vytvoření a hlavně za sdílení . TO je nejvíc.” Lenka Řemínková
” Všem čtenářům bych alespoň jednou za život přála, aby se u knížky cítili tak, jako já u té, co napsala Maruška o Honým. Po celou tu dobu mě zaplavoval naprosto jasný pocit správnosti. Takový ten pocit, že víte, že jste právě v ten daný okamžik přesně tam, kde máte být a strašně moc to hřeje u srdce. Během doby, kdy jsem četla tuto knížku, ke mně chodily neuvěřitelně krásné nenáhody, které mi nějakým způsobem určovaly moje další směřování. V neposlední řadě musím říct, že knížka mi byla ohromnou inspirací a díky ní se dalo spoustu krásných věcí, které jen čekaly na svůj čas, do pohybu. Maruško, děkuji! Přeji Ti jen to dobré. Ať je v Tvém životě co nejvíce okamžiků, kdy jste spolu s Honým napojeni.” Pavla Omastová
“Milá Maruško, život nám do cesty dává někdy pořádné výzvy a kopance. Vždy však jen takové, které dokážeme zvládnou, překonat a mnohému se při nich naučit. Těm nejodolnějším jedincům přichystá někdy pořádné sousto, které se zprvu může zdát nepřekonatelné. Až postupem času člověk zjistí, jak s danou situací pracovat. Takovou těžkou zkouškou obdařil život i Tebe! Je však neuvěřitelné, jak ses s tím za tak krátkou dobu dokázala se ctí popasovat! Díky Vaší veliké a upřímné lásce, kterou s Honzíkem máte, si dokázala, že láska překoná všechno. Za svůj zatím celkem krátký život jsi toho prožila a zažila tolik, co někdo neokusí za celý svůj život. Můžeš být na sebe právem pyšná, protože ty víš, co jsou v životě ty nejkrásnější hodnoty – milovat, smutnit, rvát se, prohrávat, plakat, sáhnout si až na dno, znovu vstanout a poskytnout náruč plnou lásky, útěchy a porozumění všem, kteří to potřebují. Jsi šťastná bytost, protože někomu se toto za celý svůj život nepodaří najít. Jsi veliká máma, která umí svoje děti pohladit a vždy jim je nablízku. I Honzik tu s vámi všemi pořád je, protože vy ho neustále cítíte a nosíte ho v srdci. Ta energie, která z Tebe, Tvých nejbližších je cítit, je silná, upřímná a naprosto úžasná. Milá Maruško, jsi úžasná bytost, která má v sobě obrovskou lásku, kterou předáváš všem okolo. Je to to, co jste se vzájemně naučili s Honzíkem a díky tomu jste spolu na svět přivedli dvě krásné děti. O ty se v životě vůbec nemusíš bát, protože už teď to jsou neuvěřitelně silní jedinci, kteří si dokážou se všemi životními lapáliemi poradit. Vždy mají nablízku milující mámu, rodinu, a kdyby bylo potřeba, vždycky pomůže i jejich tatínek, který je na vás na všechny strašně moc pyšný!” Markéta Vodehnalová
“Neznáme se osobně, ale měla jsem velké nutkání napsat poděkování za možnost si přečíst Tvou knížku (doufám, že nevadí tykání, mám pocit, že vykání se po přečtení knížky úplně nehodí, ale budu ho samozřejmě respektovat). Vlastně ani nevím, jak se to stalo, že jsem na ní narazila. Asi nenáhodou na FB, nevím přesně. Každopádně mě úplně pohladila na duši a je neuvěřitelně krásné, s jakou upřímností a otevřeností je napsaná a ještě víc mě fascinovalo, že popisuje místa, která důvěrně znám, protože bydlím kousek u Krouny. Jako bych četla řádky od důvěrně známé a blízké bytosti. Zároveň jsem chvílemi cítila takovou bolest, jak jsem se začetla hlouběji. Přijde mi moc krásná myšlenka jurty jako místo setkávání a moc ráda bych se někdy potkala naživo.” Veru Plšková
“Otevírám příběh, o kterém jsem zatím jenom slyšela střípky, začínám číst….Opravdovost, obrovskou lásku, něhu, křehkost, lítost, nespravedlnost, utrpení, bolest, zoufání, prozření už po několikáté ve svém životě, to cítím… Je nádherná. Taky brečím…za Tebe, Tvého Honyho, za Vaše děti. Držím v ruce poslední stránku, je tam email. A tak píšu. Milá Maruško, Ty i Tvůj Hony jste ne/obyčejní a to je dnes vzácné. Vaše poselství je obdivuhodné. Až se příště někde potkáme, ráda bych Tě obejmula, pokud mi to dovolíš.” Radka Štursová
“Milá Maruško, děkuji za Vás. Za sílu a vedení, což vedlo k touze napsat knihu. Je úžasná. Za mě jasné pokračování života Vašeho Honzíka… Je to poslání a pomůže mnoha lidem. Přeji si, ať je stále nablízku Vám, dětem a taky všem, komu chybí. A vy, pokračujte dál… máte to nejlepší, přímé spojení tam nahoru… “ Hana Divoká
“Krásný den Maruško, právě jsem zavřela knížku a nebýt víkendové svatby, přečtu ji za den. Nevím, kde začít… slzy se mi derou do očí ještě teď, zároveň mám tak hřejivý pocit a moc děkuji za tu možnost. Knížku jsem si zakoupila protože můj přítel často vzpomíná na Honzíka především z hokeje ale taky proto, že jsem měla tu možnost Vás párkrát potkat a cítit tu energii která z Vás jde. Jste tak čistá a hodná duše a i proto mě Váš příběh moc zasáhl. Chtěla by jsem Vám poděkovat, v knížce jsem našla spoustu odpovědí, inspirace a utvrzení v tom, že i po smrti je možnost komunikace s milovanou osobou…” Niky Isaidesová
“Právě jsem dočetla Tvoji knížku a ráda bych Ti smekla velkou poklonu. Obdivuji Tvoji silu o Honzíkove smrti takto psát, sdílet celý příbeh a vyrovnat se s tím vším, co přinesla. Chtěla jsem ti dat vědet, ze Váš příběh inspiruje, mě osobne hodne zasáhl. Držím palce na další cestu, posílám objeti vašim dětem. ” Adéla Pokorná
“Milá Maruško, právě jsem dočetla tvou knížku. Je krásná, smutná, velmi inspirující, nutící mě zastavit se a přemýšlet. Moc děkuji.” Nela Hejtmánková
“Naše dráha Maruško, právě jsem dočetla Tvou knížku a moc Ti za ní děkuji. Mám pocit, že jsi hodně lidem ukázala cestu životem a že se dá vše zvládnout. Velké DÍKY a jsi inspiraci pro mnoho lidiček.” Václava Růžičková
“Máš obrovský dar psaní. Velmi těžký příběh, který se čte s lehkostí. Jsem asi na 30.stránce, ale vnímám už teď, že tvoje knížka má obrovký přesah. Myslím si, že jsem člověk, který je vděčný i za maličkosti, ale slova v knížce mi říkají, víc si užívat ty chvíle, prožívat je, …vše je tak pomíjivé…nikdo nevíme, kolik dechů nám bylo dáno ani kolik těm ostatním kolem nás…člověk kolikrát řeší blbosti, za něčím se honí… samozřejmě, nejde dělat jenom to, co člověka baví, jsou tu i nějaké “povinnosti” (zase ta vina), ale být více v přítomném okamžiku, alespoň to a najít si čas na své blízké.” Dana Vraspírová
“Ahoj Maruško, dneska jsem poprvé otevřela tvoji knížku a nemůžu se odpoutat. Ty máš opravdu dar proniknout až hluboko do srdce, je to takové čtení a pořád mám na pokraji slzy.” Petra Šeligová
“Dobrý den, Maruško. Neznáme se, ale musela jsem Vám napsat…na jaře jsem si objednala vaši knížku přes Donio. Líbil se mi účel sbírky, navíc jsem původem Poličák a Honzu jsem sice neznala osobně, ale chodil do vedlejší třídy na základce, takže jeho smrt se mnou dost zacloumala…stejně stary kluk jako ja…táta od dvou deěi…obrovská tragédie…ten samý rok odešel i můj dřívější kamarád…taky táta od rodiny…a loni mojí sestry kamarádka příšla o manžela a 2 děti…přiznám se, že jsem původně ani nevědela, jestli budu vůbec knížku číst…celé tohle téma se pro mě stalo dost náročným…umocněné o to, že màm sama dvě malé deti a od te doby a při všech těch událostech to ve mě budí velkou úzkost…každopadne před pár dny jsem večer dostala chuť knížku otevřít…jsem za půlkou a střídavě u ní brečím a usmívám se…a chtěla jsem vám jen říct, že na vás ty poslední dny pořád myslím a neskutečně vás obdivuju nejen za vaši sílu a to jak to cele zvládáte, ale taky za to jakým způsobem pokračujete ve věcech, do kterých se chtěl Honza pustit…které jste začali společně…je to neskutečně smutný…ale zároveň inspirující a prostě jsem vám to jen chtěla napsat…” Adéla Vlčková
“Snad tě Maruško tahle zprava nevyruší v tuhle pozdní hodinu…mam jen silné nutkání ti poslat aspoň na dálku spoustu vřelých objeti. Jak se pročítám knížkou, tak jsem čím dal tím vděčnější, žes ji napsala a já ji můžu číst, a opravdu moc ti za ni děkuju. Dneska si tu u ni docela pláču, ale jsem tak moc rad, ze vím, ze na “konci knížky” je ta usměvavá zářící bytost, která umí očividne bolest zabalit do lásky.” Michal Chromčák
“Hezký den Maruško, dnes jsem dočetla vaši knihu a moc bych vám za ní chtěla poděkovat. Děkuji, že jste ji napsala. Děkuji, že jste váš příběh takto veřejně sdílela. Děkuji, že mi pomohla zase o kousek víc otevřít srdce, stejně jako pomůže mnoha dalším lidem. Děkuji, děkuji, děkuji! “ Veronika Veselá
A já z celého srdce děkuji za vaše zpětné vazby a za sdílení toho, co vám knížka do života přináší.
