Dlouhý název napovídá, jakým směrem se ubírá dnešní článek. Není ani cestovací, ani tak moc o dětech, ale měl by být spíše inspirací, pobídkou, námětem, zamyšlením… Zero waste, eko, bio – to jsou trendy slova, která teď frčí…a my jsme za to rádi 🙂 Nejsme sice nějací zapálení eko fanatici, ani bezodpadoví guru, ale vnímáme, že je moc důležité (nejen) tyto problémy řešit a netvářit se, že se nás to netýká.
To klíčové slovo je ZODPOVĚDNOST (a kdo ví, o čem jsem psala disertačku, ví, že zodpovědnost je moje oblíbená záležitost 🙂 ). Zodpovědnost každého z nás za vlastní život, činy a rozhodování. Zodpovědnost za stav naší planety. Vědomí toho, aby celek fungoval, musí se každý jedinec zapojit. Jedinec přece tvoří společnost. Každý může něco změnit, každý má prostor pro vlastní snahu a to se přeci počítá!
Možná je mně toto téma tak blízké, protože jsem vyrůstala v prostředí, kde jsem slýchávala “ty sama nic nezměníš, na tvém hlasu nezáleží, o tom rozhodují jiní, to sama nemůžeš…” a díky spoustě zajímavých lidí, knížek, článků, zážitků a aha momentů jsem pochopila, že můžu. A můžu udělat docela dost a že o tom je přeci naše bytí tady… abychom měli z toho, co děláme, dobrý pocit i radost a abychom našim dětem předali to nejlepší včetně takové “drobnosti” jakou je např. obyvatelná planeta.
Dovolte mi malé knižní okénko…to, o čem tu povídám, krásně ilustruje knížka Muž, který sázel stromy (autor Jean Giono). K této knížce jsem se dostala už kdysi dávno na gymplu v rámci povinné četby a od první chvíle patřila mezi jedny z mých nejoblíbenějších. Je to kratičký příběh zasazený do první poloviny 20. století do neúrodné a vyschlé oblasti ve Francii, kde o samotě žije starý muž, kterému zemřela rodina. Náplní jeho času a smyslem života se mu poté stalo vysazování buků, dubů, bříz a dalších stromů. Každý den podnikal procházky, při kterých sázel semena stromů a díky jeho vytrvalé a mnohaleté snaze došlo k obnovení krajiny a navrácení vody do přírody. Jak aktuální, že? Je to příběh plný vůle, vytrvalosti, šlechetnosti ukazující obdivuhodný charakter toho starého muže, který to činil ze své vlastní vůle bez očekávání odměny…Kéž by takových charakterů bylo na světě více a kéž by každý uvěřil, že může svět měnit k lepšímu.
Druhým motivačním prvkem je pro mě anglický slogan “Think globally, act locally”, který jsem se naučila také na gymplu, když jsem s ním chtěla oslnit zkušební komisi v případě, že si vytáhnu maturitní téma Životní prostředí 🙂 Téma jsem měla nakonec jiné, ale ten slogan mi stále dává smysl. Horko těžko budeme v podmínkách našeho běžného života řešit velké světové problémy, o kterých opravdu rozhodují víceméně velké firmy a korporace, ale to, co můžeme udělat v blízkosti našich domovů, u sebe doma, při nakupování a spotřebě různých produktů, to mi dává velký smysl a s tím může opravdu každý jednotlivec něco udělat.
Tolik filozofování a řečnění. Pojďme se mrknout na našich pár praktických tipů a možností, jak přírodě pomoct, ulehčit odpadovou zátěž a přispět svojí troškou do mlýna za ochranu životního prostředí. Jak už jsem řekla, jsou to drobné kroky, které aplikujeme postupně. To je podle mě důležité, protože pokud člověk najednou překope celý svůj životní styl, bude pro něj náročné to udržet a může to jen zbytečně vyvolávat stres. Protože i v tomto případě platí, že cesta je cíl. A naší cestou je přibližování se ideálu, který představuje minimální odpad a plýtvání a ochranu přírodních zdrojů. A ještě k tomu vést hravě a nenásilně děti. To mě poslední dobou baví, protože je paráda vidět, jak naše dvouletá Terezka sbírá odpadky v lese, zajímá se o obsah kontejnerů (takže se musíme do všech podívat :), umí odpad třídit, šetří vodou při pouštění kohoutku, kontroluje množství vody v potoku u domu a raduje se z každého deště.
Co funguje u nás doma?
- Třídění odpadu – dříve jsme třídili plast, papír, sklo, teď jsme ještě přidali koš na kovové odpady a kyblík, tam konečně odkládáme bio odpad, který tak nemusí zbytečně zabírat místo v popelnici – kyblík pravidelně vyvážíme k rodičům na kompost, vlastní kompostér u bytovky zatím nemáme.
- Redukce plastových obalů – nejvíce plastových obalů se u nás hromadí z mléčných výrobků, a tak Honý začal vyrábět domácí jogurty do skleniček (a jsou výborné a ještě mnohem, ale mnohem levnější než ty z obchodu a navíc s domácí marmeládou nebo ořechovým máslem úplně parádní 🙂 a mléko kupujeme z velké části do skleněných lahví z automatů. Omezili jsme také sýry v plastových obalech a preferujeme ty čerstvě krájené. Stejně tak je fajn vybírat produkty ve skleněných či papírových obalech.
- Látkové tašky a pytlíky (na ovoce, zeleninu a pečivo) – to už je dneska celkem běžná věc, ale na malém městě přeci jen občas vzbudí údiv či zájem. Oba dva si to s Honzou chválíme a opravdu to pomohlo redukovat množství sáčků, které doma máme. Jen člověk musí o nákupu víc přemýšlet a nezapomenout to brát s sebou. Ale jako vše je to o zvyku.
- Stop reklamním letákům – už několik měsíců máme na schránce, protože to množství naprosto zbytečných letáků každý den už nás šokovalo a přijde nám to naprosto zbytečné, protože většina toho stejně končila hned bez povšimnutí v kontejneru. e
- Pro děti – látkové plínky, mycí olej Medvídek a ubrousky Perlička od Eoné (místo jednorázových vlhčených ubrousků)
- Látkové kapesníky, hadříky do domácnosti – protože se dají prát pořád dokola a redukují jednorázovost (podobně do budoucna zřejmě pořídím i odličovací tamponky, menstruační potřeby apod.)
- Sáček na odpadky sebou na procházku
- Bezodpadové nakupování – u nás na malém městě se to zatím pomalu rozjíždí, ale třeba v Bio krámku nebo farmářském obchůdku Z venkova už se dá bezobalově nakoupit.
- Snaha o minimalismus – nejsme zastánci minimalismu jako takového, ale náš byt by potřeboval trochu “provětrat” a postupně se zbavovat věcí, které člověk nepotřebuje, poslat je dál nebo jim dát nový smysl, nekupovat zbytečnosti, uklidit šuplík po šuplíku a zjistit, kolik věcí člověk doma má a vůbec je nepotřebuje – k tomu se snad brzy dostaneme, protože máme pocit, že některé tyhle zbytečnosti nás začínají zahlcovat.
- Nakupování v sekáči – občas tam objevím zajímavé kousky a taky spoustu oblečení pro Terezku pořídím tam nebo od jiných maminek, protože ty děti z toho tak rychle rostou…
- Eko prostředky do domácnosti – my rádi používáme výrobky značky Tierra Verde nebo Econea, případně domácí čistění založené na síle octa a citrónu.
Další problematická oblast, která mě poslední dobou leží v hlavě, se týká hlavně sucha, které prostupuje celou naší krajinou, a problémy s lesy a kůrovcem. Rádi uvítáme jakékoli vaše osobní postřehy a zkušenosti, jak pomoci řešit tuto situaci.
Co se týče vody, je jasné, že se snažíme vodou doma šetřit, zalévat květiny použitou vodou, sprchovat se obden, občas si sladit potřebu na malou a spláchnout hromadně, ale pořád mi to přijde málo. Nedávno jsem narazila na zajímavý článek ( https://kbelik-vody0.webnode.cz/ ). Je to projekt, který spočívá v navracení vody do přírody, místo toho, aby prostě mizela v potrubí. Jde o to, že vodu z mytí rukou, omývání zeleniny apod. shromažďujete během dne do kyblíku, který potom dle potřeby chodíte vylejvat ven ke stromu či na louku. Zní to bláznivě, ale mě se to líbí. A je pravda, že od té doby, co jsem si to přečetla, jsem si začala všímat, kolik vody proteče jen tak do kanálu…takže asi vyrazím koupit kyblík a pustíme se do toho. Zkoušel to někdo?
Jak název článku napovídá, představili jsme vám naše malé krůčky k redukování množství odpadu a ke snížení plýtvání všeho druhu, které se dají bez problému zařadit do běžného chodu domácnosti. Jediné, co je potřeba, je zvyknout si na to, že člověk více plánuje, přemýšlí a vlastně zpomaluje, uvědomuje si hodnotu věcí a také zjišťuje, jak málo mu vlastně stačí k životu. My jsme si tyto pocity začali více uvědomovat před Vánocemi, které jsou chtě nechtě trochu konzumním svátkem, a postupně proplouváme těmito vodami dále a budeme rádi za jakékoli další postřehy, které bychom mohli do našich snah zařadit.
Pevně věříme, že je opravdu zodpovědností každého z nás, jakým směrem se bude život na planetě ubírat a co tu zanecháme pro naše děti a vnoučata. Vědci bijí na poplach, a proto považujeme za důležité přejít od pasivity a negativismu k aktivnímu a pozitivnímu přístupu v řešení problémů. Je to i o tom, že člověk začne žít více v souladu se svými hodnotami i s přírodou a ten dobrý pocit, který vám to přinese, zase posouvá smysl lidského života o kousek dál nebo hlouběji? …Tak třeba se někomu z vás budou naše tipy a úvahy hodit a budeme rádi, pokud se podělíte i o vaše zkušenosti 🙂
PS: Kdo dneska zkusí odnést kyblík s vodou ven? 🙂
